|
|
Duševní hygiena manažera ve stavebnictví
Kuncová, Kateřina ; Dofek, Josef (oponent) ; Linkeschová, Dana (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o problematice duševní hygieny manažera ve stavebnictví z různých úhlů pohledu. Teoretická část práce definuje a popisuje jednotlivé charakteristiky managementu a psychohygieny. V praktické části jsou potom vysloveny hypotézy související s duševní hygienou, na základě kterých byl sestaven a vyhodnocen dotazník. Ten byl hlavním podkladem pro vyhodnocení stanovených hypotéz. Výsledkem je souhrn poznatků o duševní hygieně manažerů ve stavebnictví.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotně sociálních pracovníků
Matoušová, Kateřina ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Tématem této bakalářské práce je: ,,Syndrom vyhoření u zdravotně sociálních pracovníků". Práce vznikla na základě mého zájmu o problematiku syndromu vyhoření a také o profesi zdravotně sociálního pracovníka, které bych se po absolvování tohoto oboru ráda věnovala. Práce se zabývá představením problému vyhoření mezi zdravotně sociálními pracovníky a apelováním na důležitost prevence jeho vzniku. Je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je vysvětlen pojem syndrom vyhoření, popsány jeho příznaky, stádia, diagnostika a prevence. Také je zde popsán syndrom pomáhajících a souvislost mezi vyhořením a stresem. Dále je v této části objasněna profese zdravotně sociálního pracovníka, jeho vzdělání, kompetence, etika, typologie jeho klientů, multidisciplinarita a nakonec jsou zde uvedena rizika vzniku syndromu vyhoření u zdravotně sociálních pracovníků. V praktické části je využita kvantitativní metoda sběru dat, pomocí dotazníkového šetření. Výzkumu se zúčastnilo 123 respondentů a data byla analyzována dle standardizované metody MBI - Maslach Burnout Inventory.
|
|
|
Vybrané aspekty pandemie COVID-19 u zdravotnických pracovníků
POLAN, Martin
Diplomová práce se zaměřila na otázku, jaký dopad měla a má pandemie onemocnění COVID-19 na pracovníky ve zdravotnictví. Teoretická část porovnává dostupnou literaturu a uvádí potřebné informace o původci tohoto virového onemocnění. Dále je popsán stres, jeho příčiny, rizikové faktory, projevy a metody jeho zvládání. Největší prostor je zde věnován syndromu vyhoření. Cílem výzkumné části bylo zjistit, v jaké míře se syndrom vyhoření u zdravotníků vyskytuje a jaké faktory ho ovlivňují. Výzkum byl proveden na vybraných odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., konkrétně na Interním oddělení, Anesteziologicko-resuscitačním oddělení, Oddělení urgentního příjmu, Infekčním oddělení a Oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie. Potřebná data byla získána formou kvantitativního výzkumu, a to prostřednictvím standardizovaného dotazníku "Inventář syndromu vyhoření." Tyto výsledky byly vyhodnoceny a statisticky ověřeny za účelem potvrzení či vyvrácení hypotéz. Výsledkem bylo zjištění, že o dost více než 50 % zdravotnických pracovníků na sobě po dobu pandemie pocítilo zhoršování příznaků syndromu vyhoření. Spojitost mezi určitým faktorem a přítomností syndromu vyhoření se podařilo statisticky prokázat pouze u faktoru velikosti obce, kdy zdravotničtí pracovníci z obcí s počtem do 3 000 obyvatel prokazovali nižší míru vyhoření než zdravotníci z obcí s vyšším počtem obyvatel.
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho vliv na sexualitu nelékařských zdravotnických pracovníků ženského pohlaví na pracovištích neodkladné péče v nefakultních nemocnicích
Šafaříková, Lucie ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
ÚVOD: Syndrom vyhoření relativně závažný problém projevující psychosomatickým onemocněním, emocionální vyčerpaností jedince. Vzniká především pomáhajících profesí, jako důsledek chronického stresu, ztráty motivace svém povolání CÍLE Cílem diplomové práce bylo zjistit syndrom vyhoření ovlivňuje sexualitu všeobecných sester pracovištích neodkladné péče v kultních nemocnicích. Výzkumné šetření probíhalo pomocí dvou dotazníků. První standardizovaný dotazník zjišťuje míru syndromu vyhoření, jde o českou verzi Shironomovy škály (Shirom, Melamed, 2006 in Ptáček 2013) Druhý dotazník je zaměřen na xuální funkce ženy (Mellan in Kratochvíl, 1999 . Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry ženy, pracující na odděleních neodkladné péče v nefakultní nemocnici. VÝSLEDKY vyhodnocení dat bylo použito 62 dotazníků. Byly stanoveny čtyři pracovní hypotézy H1: Předpokládáme, že rozvojem syndromu vyhoření bude klesat žen pracujících jako všeobecná sestra odděleních neodkladné péče v nefakultních nemocnicích pohlavní touha. H2: Předpokládáme, že rozvojem syndromu vyhoření bude klesat acujících jako všeobecná sestra odděleních neodkladné péče nefakultních nemocnicích hodnocení sebe jako sexuální partnerky.H3: Předpokládáme, že nižším dosaženým vzděláním pracující odděleních neodkladné péče nefakultních nemocnicích budou dosahovat...
|
|
|
Syndrom vyhoření a copingové strategie v učitelské profesi
Vondrová, Eliška ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku syndromu vyhoření u učitelů na základních školách v Česku a určit jimi nejčastěji užívané copingové strategie v boji proti pracovnímu stresu, jenž je s problematikou vyhoření úzce spojen. Podle mnohých autorů se syndrom vyhoření vyvíjí z výrazného a dlouhotrvajícího pracovního stresu (Freudenberger, 1974; Holland, 1982; Peeters & Rutte, 2005). Na základě korelační analýzy byla zjišťována souvislost míry vyhoření s užívanými copingovými strategiemi a výsledky byly následně porovnávány s poznatky dosud realizovaných, především zahraničních, výzkumů. V neposlední řadě byly hledány rozdíly v míře vyhoření a rozdíly v užívání copingových strategií v kategoriích pohlaví/gender, vzdělání, věk, velikost školy a stupeň, na kterém učitelé působí, délka učitelské praxe a třídnictví. S ohledem na syndrom vyhoření byla zjištěna závažná míra vyhoření u 4,6 % zkoumaného vzorku učitelů. Mírné a velmi mírné projevy vyhoření se objevily u 56 % učitelů. Tito jedinci zažívají vyhoření zřídka nebo velmi zřídka. Normy dosáhlo 39,3 % učitelů, kteří zažívají vyhoření buď nikdy, nebo velmi zřídka. Statisticky významný rozdíl se ukázal pouze v kategorii věk, přičemž nejvyšší míry vyhoření dosahují učitelé ve věku 46-60 let. S ohledem na copingové strategie, 34 %...
|
|
| |
|
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
|
|
Seberozvoj učitele jako základní předpoklad připravenosti na profesi
Murgašová, Marcela ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci ,,Gestalt terapie a její využití ve školství" a zabývá se seberozvojem učitele jako základního předpokladu připravenosti pro výkon jeho profese. Popisuje samotný komplikovaný pojem seberozvoj učitele, dále se zabývá otázkami kvality vyučování a profesionalizace, kde opět zdůrazňuje seberozvoj jako cestu přechodu od semiprofese k profesi. Zamýšlí se nad nutností seberozvoje vzhledem k prudkým změnám v dnešní společnosti a tím se zvyšujících nárocích na osobnost učitele. Tato práce vychází z přesvědčení o důležitosti seberozvoje učitele zejména v oblasti sociálních a osobnostních kvalit, ptá se, zda jsou tyto kvality dostatečně rozvíjeny v pregraduální přípravě učitele a zda je také nabídka dalšího vzdělávání pro dnešní učitele dostačující. Krátká kapitola je věnována syndromu vyhoření. Empirická sonda si klade za cíl ověřit závěry a výzkumy z teoretické části. Zvolenou metodou pro sondu je dotazník pro učitele základních škol. V závěru práce je seznam center, která poskytují další vzdělávání učitelů.
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů - mezinárodní srovnávací studie
Černíková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V této diplomové práci je pozornost věnována výskytu syndromu vyhoření u vysokoškolských pedagogů, kteří doposud byli ve spojitosti s touto tematikou spíše opomíjeni. Teoretická část přináší analýzu současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátků zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti, s akcentem kladeným právě na učitelskou profesi zejména v terciárním sektoru vzdělávání. V empirické části je ověřován výzkumný předpoklad o odlišné míře syndromu vyhoření vysokoškolských pedagogů v zemi bývalého Východního bloku a západoevropské země. Tato mezinárodní studie srovnává úroveň vyhoření u učitelů filozofických fakult české Univerzity Karlovy a německé Universität Regensburg. Za účelem dosažení ucelenějšího pohledu na tuto problematiku byla zkoumána i míra životní angažovanosti a depresivity. Data byla snímána za pomoci Copenhagen Burnout Inventory, Life Engagement Test, Beckovy sebeposuzovací škály depresivity a dotazníku sociodemografických údajů. Základní výzkumný předpoklad o odlišnosti prožívání míry vyhoření, životní angažovanosti a depresivity u českých a německých vysokoškolských pedagogů se potvrdil pouze v jedné subškále syndromu vyhoření, a sice v subškále ve směru ke studentům. Dále byla potvrzena hypotéza ohledně negativní korelace syndromu...
|
|
| |
host ::
RSS.